|
|
Management krajiny části povodí řeky Bečvy
Klvaňová, Markéta ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová Kaiferová, Dagmar (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit krajinu části povodí řeky Bečvy a zjistit potíže s odtoko-vými poměry z důvodu přetrvávajících problémů s povodněmi a obdobími sucha. Na základě získaných poznatků o krajině a působení lidské činnosti byly vytipovány nejohroženější části území, na které by se měly přednostně zaměřit revitalizační aktivity. Nástrojem pro revitalizaci krajiny jsou komplexní pozemkové úpravy (dále KoPÚ). V práci byly zjištěny nedostatky při jejich realizaci, proto byly navrženy možné změny postupů realizačního procesu KoPÚ. Navržené postupy zahrnují spolupráci s krajinnými a vodohospodářskými odborníky, kteří jsou schopni krajinné problémy vytyčit, navrhnout účinná opatření a poskytnout konzultace vedení jednotlivých obcí. Dále byly navrženy komunitně vedené procesy, jenž přispějí ke kladnému přístupu veřejnosti k revitalizaci a celkové osvětě o environmentální problematice. Navržené postupy realizace KoPÚ zahrnující i nápravu krajiny (včetně zlepšení krajinného rázu) by měly přispět ke stabilizaci vodního režimu a ke snížení negativních dopadů klimatických změn.
|
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
host ::
RSS.